Epicorum graecorum fragmenta

발행: 1877년

분량: 335페이지

출처: archive.org

분류: 미분류

161쪽

1M MELAMPODIA. τὰς θηλείας δεσθαι ἀλλον πολλῆ συνουσία περ

τὰς δύο αυτο μορφάς' τον δὲ εἰρηκέναι, δέκα ουσωντων πα-ν μνῶν μία ἔχειν si ἄρρεν τα δὲ λοιπας τὰς γυναικας οργισθεῖσα δε η Πρα ἐτύφλωσεν αυτόν ὁ δὲ Ζευς ἐχαρί-πο μαντικην καὶ πολυχρόνιον ζωήν, ς ὁ της Μελαμποδως ποι πης' δννέα - μοίρας δέκα το δέ τε μοῖραν

τέρπεται ἀνηρ' - νόημα . Vera in lectionem οἴην μὲν κτλ. servarant zela ad lac Schol. inbri et rist Hom. Od. , 494. Adnotatio marginalis Apollod III, , , , si in a mythographi textu seiunxerunt

Apollod a I s 4 sq. ισίοδος δε φησιν τι θεασάμενος se. ειρεσίας περὶ Κυλληνην φεις συνουσιάζοντας, καὶ τούτους τρώσας, ἐγένετο ἀνδρος γυνή, πάλιν δὲ τους αυτους φεις παρατηρησας - ουσιάζοντας ἐγένετο ἀνήρ. διοπερ 'φα καὶ Zεος ἀμφισβητοὐντες πότερον τὰς γυναῖκας η του ανδρος

ηδεσθαι, μὰλλον ἐν ταῖς συνουσίαις συμβαίνοι, τοὐτονανέκριναν κτλ. in mem Trall. Mirab. cap. IV p. 74 sq.f73 sq. sileri: ἱστορεῖ δὲ καὶ σίοδος -

εὰς δὲ δέκ' Adnotati ad Apollodor. - Μanifestum fit, legen duin eas ἐννέα δ' ἐμπ na in s decem partibus una detracis supersunt novem ne Hanc loci interpretationem quam

162쪽

3ικαίαρχος καὶ Κλέαρχος κάγκαλλίμαχος καὶ αλλοι τινὲς περὶ Πιρεσιου τάδε Πιρεσίαν τον υήρους ἐν Ἀρκαδία ανδραJGντα ἐν is ρει is ἐν Κυλληπι οφεις ἰδόντα ὀχευοντας τρῶσαι τον τερον καὶ παρὰ χρῆμα μεταβιαεῖν, ν ἰδέαν γενέσθαι γαρ ανδρος γυναῖκα καὶ μιχθῆναι ἀνδρί το δὲ Ἀπόλλωνος αυτ βχρήσαντος, esum τηρησας ὀχευ-τας ὁμοίως τρωσητον εν εσται οἷος ην, παραφυλάξαντα τον ειρεσίαν ποιησαι τα - του θεου δεθέντα καὶ ουτως ἀνακομμίσασθαι την ἀρχαίαν φυσιν. ιος δὲ ἐρίσαντος so κτλ. - Eusta u. a. Od. p. 1665, 41 sqq. Mam

Hδιστον δ' ἐυ δαιτὶ καὶ εἰλαπίν τεθαλυίητερπεσθαι μύθοισιν, ἐπην δαιτος κορέσωνται. men. II p. 40 F ,,ηδιστον - κορέσωνται Ησίοδος εν τῆ Μελαμποδεία φησίν.

ἀθάνατοι, δειλῶν τε καὶ ἐσθλῶν τέκμαρ ἐναι si clem Alex. Stiram VI p. 26 sq. 628 D Sytb. 751 ritu. σίοδός τε ἐπὶ του Μελάμποδος ποιεῖ ἡδω- ἐναργές καὶ τὰ ξης παρὰ Μουσαίου λαβὼν του

163쪽

T δι Μάρης θοὸς αγγελος με λ μιου, πλήσας δ' ἀργυρεον --φον φέρε, δῶκε δ' ατοπα. AH τότε Μάντης μὲν δεσμον βοὸς 1-ιλος δ' sese νῶτ' ἐπεμαίετο. - δ' ἐπ οπι- ν

πλησας - ανακτι Athenaeo auctore usus affert Eustaui.

184. De meti filiabus quas Melampodo sanatas essρ

constat, Apollod II, 2, 1, 4 Ἀκρίσιος με υργους βασιλεύει, Προῖτος δὲ ἱρυνθος καὶ γίνε- -ρι - ἐξ in βιης τῆς Λακεδαίμονος σανάη, Προίτ' δὲ ἐκ Σθενεβοίας ' μινόη Λυσίππηγμάνα-u' ἀτμδὲ, λελειωθησαν, ἐμάνησαν, ς με- σιοδός φησιν, ὁτι τας ---ου τελετας οὐ καπεδέροντο. in m

185.

164쪽

Μελαμποδείας την ἐν Εὐβοία χαλκίδα καλλιγύναικαέπεν. i. Eustath ad min. IL p. 875, 2 om. 825 M. 186. Strab. XI p. 676 Bσίοδος δ' ἐν Σόλοις nob πόλλωνος ἀναιρεθηναι τον Ἀμφίλοχόν φησιν. s.

fragm. 177. 187.

Μάντις δ' ουδείς ἐστιν ἐπιχθονίων ἀνθ ρούπων,ο- αν εἰ - μνος νόον αἰγιόχοιο. elem. Mex. Stroin V p. 259 610 B Sylla. 727 Pori. Ἀλλα καὶ μωδος δἰ - γραψε συνήδει τοῖς προειρημενοις ,,μάντις - αἰγιόχοιο . OPERA MAGNA. Proculus adines opp. 126: ὁ δ' ἀργυρεον ἔνιοι ἀκουουσι, λέγοντες τι ἐν τοῖς μεγάλοις ιργοις - αργύρων της γης γενεαλογεῖ. Fulgent. Viol. II, 1: Mssiodus in bucolico carminer.' CL stam. 188. Unde colligi potest fas carinen ,,uberius

agricultura, exponens deque aliis rebus ad eam peruirentibus, vicis adeo, si concludere licet exis agni.

1 Apud Athen. VIII p. 364 B legebatur νον δὲ Φύτων Mi. πάντα ἐκ των εἰς N-ον ἀναφερομένων μεγάa- ποίων καὶ μεγάim Ἀργον πεπαρφθαι, sed vena καὶ μενδαν -- sedimit imi , cui astipulantiu recentiores is Manil. Astron. II, 1 sqq. Proporem Un q

165쪽

OPERA MAGNA

vii I 1833 p. 25 sqq. Caesar in Diari Antiq. V 1838 n. 65 sqq. p. 29 sqq. Marchaches . Hesiodi

. . . . s agniniit p. 20 sqq. ure isti Vol. II p. 38 sq. 501-503. 188. Fulgent Mythol. III, 1 p. 705 Sta V. Proesos P inplina si pux sordidus dicitur, sicut Hesiodus an M. colic camine scribit dicens: e pri grosis a fulveulacri menes eano iiii, id est smsidus uvamni liens calcatarum sanguineo rore Lod h. loc Muncker ,,Gracta verba inissa sunt in editionibus. s. Leid ea ita repraesentat: ritos ista luet tactis mens semo-mini Ly - Jacob in ed. Goeul. p. 255 ,δiugenui locus in cod. membr. BRI sotii si legitur: arproelix sordidgridos ampliata lingua sor si liis dr: sicut estodiis in I. dicens bucolico carinino scribi προ- , φροaon indoedalilaeon Muod c. Id est Sor sidus variun bene clusi ros calcatariani sangne rore. - a scriptura eosHostes,Glitur correctio σταφυλῶν, in postremis auteri nihil latere

potest nisi αἱμάτιος δρόσος vita inmis bene diei potact

166쪽

0PERA MAGNA.

quam θηλυς ἐέρση. Tum bono Fulgenta in Graeco textu, si nemi ranis nostris fides halteri debet, non ευ, sed καλῶς. Supersunt Meras aliteo iiiii, a quibus ad propius abest priui λακτιστῶν λακτιστός, i. e. λελακτισμένος. Quare non dubito Fulgentium, aut librarium, si habuisse in codico suo προιτος σταφυλῶν καλῶς μαιστῶν αἱματιος δρόσος, in verba in sic

vertit sordidus uvamam bene calcataraim sanguineus a Graeca auteri verba uirum Hesiodi sint, an feta, alii diiudicent 189. Plinius N. H. XV, 1 Hesiodus mutuo in primis cultum porrum docendam arbitratus vitam negavdoleae satorem smictum ex ea percepisse quemquam iam tarda tunc res erat. ,Ηuo Pertinet Herodot V, 2:

λέγεται δὲ καὶ ς ἐλαῖαι σα αλλοθι γης ουδαμ- κατα χρόνον κεῖνον ser 500 annos a Chr. η ἐν

190. Ρlin. . . XXII, 22 g 67 Asphodelum de claris- sinus herbamam, ut quod heroum aliqui appellaverint,

Hesiodus et in fluviis nasci dixit. 191. Ibid paullo infra g 73): Asphodelon Hesiodo quidam linunion a silari exis vinavere, quod falsum a

167쪽

0PEM MAGNA.lsitror est eniti suo nonitae halimon, non parvi ipsitan 192. Plin. N. H. XXI, 204 145 Polio Musaeus Eesiodus periit in iubent digna ni gloriamus aridos;

polium tractari, coli, polium contra Venena halberi, contra serpentis substeriit, uri, portari, in vino Me ii recens vel aridum inlinique. Cf. XXI, 7 g 44 Sicut apud incos pollinae lim iram, inclutam Musaei et Hemisi tabilibus, ad omnia Itilem praedicantium superque ceterrasainan etiam ac di tates, prorsusque nixam, si nod' tradunt, solis eius mane a nitida, meridie purpurea, sole occidente caerulea adspicimitur. L. Theophr. Ust

Plaait. IX, 23 SL 19, 2 viniin καὶ ς δη φασι τοτρι πολιον si πόλιονr καθ' υσίοδον καὶ Μουσαῖον εἰς παν πραγμα σπουδαῖον χρησιμον εἶναι δ δ καὶορύττουσιν αυτ νυκτωρ σκηνην πηξ μενοι. s. Lobech. Aglaoph. p. 309. 193. Plin. N. H. XXV, 2 g 12 Primus autem omnium, quos memoria novit, Orpheus de herbis curiosius alii sua prodidit; post uni Musaeus et Hesiodus polium herbam in quantum mirati sint diximus, Orpheus et estodiis

suffitiones conmendaVere.

194. Plin. N. II. XXIII, 14 42 Meraeis potionibus perviinti dies ante canis ortum totidemque postea suadet

168쪽

195. Serv. ad Verg. Georg. II, 280 Seu lectuin eos quas luppomanes vocatur, quasi λπου μανία Si ium196. Proculus ad es opp. 126 T δ' ἀργυρεον ἔνιοι

τινες την ορνι ρομαντείαν - τινα Ἀπολλώνιος ὁ ,διος ἀθετεῖ. INeERTA SEDIS FRAGMEN ΤΑ. 197. Auctor libri ibi caelo III, 1 Aristot ed. Belia. p. 298 25 sqq.): ισὶ γάρ τινες ο φασιν ουθεν ἀγένη τω εἶναι - πραγμάτων, αλλα πάντα γίγνεσθαι γενόμενα δε α μὲν φθαρτα διαμένειν, τα δε πάλιν

φθείρεσθαι, μάλιστα se οἱ περὶ σίοδον, εἶτα καὶ

169쪽

199. οὐρανίη ν αρ' ἔτικτε Λίνον πολυηρατον υ ν,ον η σοι βροτοί εἰοιν ἀοιδοὶ καὶ κιδαρισταὶ πάντες μὲν θρηνοῶσιν ἐν εἰλαπίναις τε χοροῖς ἀρχόμενοί τε Λίνον καὶ λήγοντες καλέουσιν. Schol. Vies ad Min B. a 470 καὶ ισίοδος , ρανίη καλέουσιν . os versus e in Eudoeia P. 278, 1sqq. et Eustini. M n. p. 1163, 61 sqq. Man. 1222 M. 200. Παντοίης σοφίης δεδαηρώτα Clem. lex. Stroin I p. 121 281 Sytb. 330 ou. Hσίοδος γαρ τον κιθαριστην Λίνον παντοίας σοφίος δεδαηκότα εἰπὼν καὶ ναύτην οὐκ ὀκνεῖ λέγειν σωφον' κτλ.201. ει μη Ἀπόλλων Φοῖβος - θανάποιο σαώσμη καὶ Παιήων, οὐαπάντων φάρμακα οἶδεν.

170쪽

INCERTAE SEDIS FRAGMENTA. 163M l. Marci Mint, ad Hom. Od. o. 232 ,σίοδος μάρτυς ἐστὶ του ἔτερον εἰναι τον Παιηονα του Ἀπόλλωνος, λεγων ,εἰ - οἶδε in . Schol Hari. Ambri

165 M. Πανήων δὲ θεῶν ἰατρος ς καὶ η γλως μυθευεται, ἴτερτος ων Ἀπόλλωνος ς καὶ σίοδος δηλοῖ εἰπών εἰ η Ἀπόλλων Φοῖβος ἐκ θανάτου σώσει et Παιηων ο πάντων φάρμακα οἶδε.

τος γαρ πάντων βασιλ- καὶ κοίρανός ἐστιν, ἀθανάτων τέ οἱ ουτις ἐρηρισται κράτος αλλος. cienti lex Proin , VII p. 21 48 Α ΘΗ, 63 Pola

nisa τοι καὶ ὁ Ἀσκραῖος αἰνίττεται, σίοδος τον θεον' , υτος Moe . Hi versus inveniuntur etiam in eiusdem auctoris Suom. V p. 257 603 A Sytb. 716 vii apud suo Euset, Prixep. v. XIII, 13 p. 680 C. 203.

Aῶρα θεῶν μακάρων πλησθαι χθονί.er n. Mota Oxon. I p. 148 'υμηρος ' ,,ἀλλα μάλα Σωλλης σκοπελ πεπλημενος εἶναι . - του γαρ

Fragni CCH. 2. In elem Prodi legebare ἀθανάτων τε ὁ Ου τις - trom autem codd. cum Euseb. ἀθανάτωπιοι δ' υτις praebent. ἀθανάτων θι δ' υτι Sytb. ἀθανά- τωπι σοί δ' υτις 'Heius. ἀθανάτων τῶ -τις Diud. Quod decimus, debetur inmanno minini set uber. I p. 335 nos.

SEARCH

MENU NAVIGATION